Škola v East Side - 1. část

        Uplynul sotva týden od začátku školy. Stan Hopkins, žák High East Side School (Střední škola na východní straně), se pomalým krokem mžoural do školy. Bylo pondělí po víkendu, a tak je jasné, že se mu vůbec nechtělo. Stan nebyl studijní typ. Většinou procházel s odřenýma ušima a několikrát dělal reparát. Když přišel ke škole připojil se ke skupince několika svých přátel. Jmenovali se Curtis, Joel a Sandy. Curtis, poloviční míšenec, byl Stanův nejlepší kámoš. Jeho hlavní zábava byla tráva, popřípadě hašiš. O víkendech měl však zálibu v nesrovnatelně větším množství trávy a hašiše. Joel je zase člověk, který má svůj specifický názor na věci ve svém okolí. Zkrátka ve všem co se stane vidí vyšší význam. Když mu Curtis pošle jointa, tak se to ještě víc stupňuje. Sandy je z nich patrně nejrozumnější. Jenže jakmile nastane víkend, tak se to o ní s jistotou říct nedá. Stan jí má rád, teď už pouze jako kamarádku s občasnými výhodami. Navíc chodí se Stanem do třídy, takže do těchto výhod spadá i pomoc při psaní jakýchsi nesmyslných úloh. ,,Čau lidi, jak je?" Řekl mírně rozmrzele Stan. ,,Na hovno kámo, dej si prda", odpověděl Curtis a podal mu jointa. Stan jej uvítal, v pondělí se rád po ránu sfoukne. Párkrát si potáhl a poslal to dál Joelovi. ,,Wow, sakra Stane viděl jsi ten kouř co z tebe vyšel, vypadalo to přesně jako... jako lebka", řekl Joel. ,,No tak Joeli, dej nám s těmi tvými mystickými kecy na chvíli pokoj", odsekl Stan. ,,Co se děje Stane, teda kromě toho, že je pondělí", řekla starostlivě Sandy. ,,Ále, ještě mám nějakou kocovinu, v sobotu jsme jeli s bratrancema do klubu na South Side. Kdybyste viděli těch kundiček a toho chlastu, tak byste zešíleli. Z té euforie jsem trochu přepálil začátek, a tak jsem byl potom dost mimo. Bratranec mě pak napumpoval nějakým svým likérem, no a ráno jsem se probudil na hajzlu celej pochcanej", vyprávěl Stan. ,,Tak to mohla bejt brutální kalba, závidím ti tví bratránky, mě na South Side ještě nikdo nevzal", řekl Curtis. ,,Joo, ale žádnej zásun", odvětil smutně Stan. ,,To nevadí kámo snad to vyjde příště", řekl Curtis. Stan se otočil k Sandy. Ještě než stihl cokoliv říct tak ho přerušila: ,,Ani na to nemysli, každou chvíli bych to měla dostat a na hajzlech na stojáka to s tebou dělat nebudu." ,,Ale no tak, dělali jsme to tak přece mockrát", žadonil Stan. ,,Z toho už jsem vyrostla", ušklíbla se Sandy. ,,Zvláštní, ještě před týdnem se ti to líbilo", špitl si pod vousy Stan. ,,Říkal jsi něco", řekla Sandy a probodla ho očima. ,,Jenom, že se právě zvonilo... jóó zvonilo se... měli by jsme jít", odpověděl Stan. ,,No tak zatím", řekl Curtis a odebral se do své třídy. ,,Mějte se, jo a Stane, jestli je ten tvůj problém tak naléhavej vyhledej uklízečku Leslie", řekl Joel. ,,Myslíš, že si budu užívat s nějakou uklízečkou", odfrknul si Stan. ,,No jak myslíš, ale dokáže splnit jakékoliv přání... jakékoliv", odpověděl Joel a zmizel ve své třídě.
          Stanovi to začalo vrtat hlavou. Joel většinou v těchto věcech nepřehání. Hned po hodině ho Stan vyhledal. ,,Řekni mi o ní něco víc", řekl Stan. ,, No, věk tak třicet, do uklízení nedává požadovaný elán, pravděpodobně měla dříve sny, které se jí rozplynuli před očima a skončila zde jako uklízečka...", nedořekl Joel, protože ho Stan přerušil: ,,Sakra, spíš mi popiš jak vypadá a navíc si vykládal něco o tom, že udělá cokoliv." ,,Jooo to udělá, na co si vzpomeneš, nic jí nepřijde nechutný", řekl s úsměvem Joel. ,,Počkej... tys jí šukal", řekl Stan. ,,Joo... párkrát... možná několikrát... několikrát za měsíc" mluvil Joel. Stan na moment zapřemýšlel a pak řekl: ,,No tak dobře, jak jí poznám." ,,Většinou stojí o přestávkách ve druhém patře u vitríny s trofejemi a předstírá, že je čistí.Vypadá jako Španělka, prsa tak trojky, pěknej a stále celkem pevnej zadek. Na zápěstí pravé ruky má vytetovanou růži, měl by jsi ji poznat", vyložil Joel. ,,Super, jdu na to", řekl nadšeně Stan. ,,Počkej!", zarazil ho Joel. ,,Co ještě?!", odvětil netrpělivě Stan. ,,Něž k ní půjdeš, kup krabičku cigár, kterou jí strčíš do kapsy. Potom se s ní domluvíš na tom kdy má čas", odpověděl Joel. ,,To jako nepůjdeme na věc hned?" divil se Stan. ,,A co sis myslel, nemá jenom tebe a navíc to dělá za krabičku cigár, čas si na tebe dnes udělá, ale hned to nebude, jo a řekni jí, že jsem tě tam poslal já", řekl Joel. ,,Dobře", odpověděl Stan. Poté se odebral na další hodinu. Hned jak skončila, tak vystřelil ze třídy jako blesk a hnal se do druhého patra k vitríně. Opravdu tam stála. Popravdě vypadala velmi dobře. ,,Joel nekecal" pomyslel si Stan. Přistoupil k Leslie a řekl: ,,Zdravím vás paní... uklízečko, tady pro vás něco mám", řekl Stan a strčil jí do kapsy krabičku cigaret. ,,Tak dobře, stav se ve dvě hodiny k záchodkům na konci chodby ve třetím patře", odpověděla Leslie. ,,Dobře... jo a posílá mě Joel", dodal Stan. Leslie na něj pouze mrkla a dál si hleděla svých věcí. ,,Ta musí mít péro, jestli šuká za krabku, jinak si to neumím vysvětlit", pomyslel si Stan.
          Zbytek dne Stan prospal ve třídě při výuce. Ve dvě hodiny se odebral k záchodkům. Na chodbě zrovna nikdo nebyl, a tak si v klidu vykračoval. ,,Tak a teď půjdu támhle za roh a na konci chodby už to bude", pomyslel si Stan. Z ničeho nic zpoza rohu vyšel rychlou chůzí jiný mladík a vrazil do Stana. Neřekl ani slovo a pokračoval dál. Stan poznal, že je sjetej, jelikož měl ještě zbyteček u nosu. ,,Zasraná smažka", pomyslel si Stan a pokračoval dál. Leslie u záchodků ještě nebyla, a tak zatím čekal. Ve čtvrt na tři se stále nic nedělo. ,,Sakra přišel jsem o krabičku" pomyslel si Stan. Ještě než odešel tak se podíval na záchod. ,,Jsi tu někde Leslie" zařval Stan. Nikdo se neozval. Už chtěl jít pryč, když si náhle něčeho všiml. Dveře od poslední kabinky byli pootevřené a jakoby z nich čouhali boty. Pomalým krokem se přiblížil k poslední kabince a otevřel dveře. Z toho co tam viděl se mu ihned navalilo. Ležela tam obnažená Leslie s hlavou v záchodě a kolem krku měla uvázaný na pevno utažený řemínek. Ruce byli připoutané pouty kolem mísy. ,,Co... to...", panikařil Stan a vyběhl ze záchodků. Běžel pryč, co nejdál od toho místa. Vyběhl ven ze školy a utíkal směrem k parku. Tam se zastavil. Chvíli se rozdýchával. Srdce mu bušilo a on stále nemohl vstřebal to co právě viděl.

pokračování příště