Dnes je krásný chladný večer. Právě stojím před domem a kouřím cigaretu. Měsíc je tak oslnivý. Aby také ne, je blíž než kdykoliv jindy. Vydržel bych ho sledovat celé hodiny. Je zvláštní, že nevidím žádné hvězdy, pouze měsíc. Dokuřuji cigaretu. Většinou bych se ihned přesunul domů, ale dnes ne. Něco mě nutí, abych zde ještě zůstal a sledoval oblohu. Miluji úplněk. Rozkročím tedy nohy a rozpažím ruce jak nejvíc to jde. Chci z něho tu energii vnímat celým tělem. V tu chvíli jsem na měsíci zahlédl malé zablesknutí. Co to bylo? To jsem ještě nikdy neviděl. Hned poté se to opakoval. Třetí záblesk byl nejpodivnější, vypadalo to jakoby ho měsíc vyflusl a on začal padat, i když padat, to není správné slovo, bylo to spíš jak kdyby vzlétl. Světlo na chvíli zmizelo. Ale co to mohlo být? Stále jsem sledoval měsíc a užíval si jeho svit. Najednou se světlo opět objevilo, jenže bylo větší. Vypadá to jakoby se neustále zvětšovalo. V tu ránu mě oslnilo a já upadl na chladnou zem. Měl jsem před očima mžitky. Světlo stále sílilo a já se nemohl ani pohnout navíc mi neustále oslňovalo tvář. Zničeho nic mě ozářilo úplně a já neviděl nic jiného než pronikavou zář. Myslím, že jsem na chvíli ztratil vědomí. Další co si pamatuji je to, že se vznáším v prostoru a v té záři začínám poznávat jakésy obrysy. Nevěřím tomu, je to skutečně to co si myslím...
Večer 14. Listopadu 2016 - Neznámé místo
Probudil jsem se v nějaké místnosti. Vypadá to tu velice bizarně. Místnost je plná různých elektronických panelů. Vše ostatní tu je z podivného materiálu, který nepřipomíná nic z toho co znám. Podlaha je z něčeho na pohled připomínající kov, ale na dotyk je spíš jako guma. Po chvíli jsem se rozhodl sebrat odvahu a jít tohle místo prozkoumat. Vstal jsem a chtěl se přiblížit k jednomu z panelů, jenže mě nějaká tajemná síla přitlačila zpět k zemi. Rázem se jeden z panelů aktivoval. Poznal jsem to, jelikož před tím na něm svítila kontrolka červeně a nyní se přepnula do zelené barvy. Aktivace kontrolky zapříčinila otevření dveří. V nich jsem spatřil něco neuvěřitelného. Za dveřmi stáli tři stvoření. Všichni byli bílí a vysocí. Na hlavě měli masivní žíly, taktéž bílé. Jejich ústa vypadala spíš jako ještěří tlamy. Měli pod očima vystouplé tváře čož se dá říct i o prostoru kolem obočí. Tvar jejich očí byl široký, ale typ zorniček spíš ještěří. Mezi nimi malý nos. Uši měli propadlé, jelikož postrádali ušní boltce. Měli extrémně dlouhé a hubené krky. Jejich ohryzek připomínal trilobita. Mohli měřit tak dva metry a po celém jejich těle jsem mohl vidět vystouplé tlusté žíly jako na hlavě. Začali se ke mě přibližovat. Měl jsem strach, ale při tom jsem byl fascinován. Opravdu jsem se setkal s mimozemským druhem, již od mala o tom sním. Jeden z mimozemšťanů vytáhl něco co připomínalo laserovou zbraň a zamířil na mě. V tu chvíli jsem si uvědomil, že to asi není úplně dobrá situace. Zavřel jsem oči a obával se nejhoršího. Místo výstřelu jsem, ale pocítil jakousi zvláštní energii. Otevřel jsem oči a spatřil, že mě mimozemšťan tím přístrojem pouze skenuje. Možná mě nechtějí zabít. I přes to, že vypadali tolik hrůzostrašně, tak můj strach opět polevil. Po chvíli mimozemšťan odložil přístroj a řekl: ,,Vítáme tě na naší lodi Paule Scribblere." Stačila jedna věta a v hlavě se mi začala honit spousta myšlenek. Jak vůbec dokáží mluvit naším jazykem? Jak vědí moje jméno? Co se mnou chtějí udělat? A není tohle jen další bláznivý sen? Jeden z mimozemšťanů ke mě přistoupil a řekl: ,,Vše ti bude vysvětleno obyvateli planety země, a mimochodem tohle není sen." Takže oni umí číst mé myšlenky. ,,Ano umíme a nejen to, pojď s námi a my ti všechno vysvětlíme, vždyť to byl vždy tvůj sen poznat mimozemskou civilizaci." ,,To ano", odpověděl jsem nedočkavě. Vydal jsem se za nimi. Věšli jsme do úzké chodby. Na jejích zdech byly tajemné znaky, které jsem viděl poprvé v životě. nebyli podobné ani druhu písma či obrazů, které jsem do nynějška znal. Na konci chodby byly dveře, do kterých mě poslali. Za nimi bylo to o čem jsem vždy snil, že uvidím. Planeta země, na velkém monitoru, který ji snímal. ,,Můžeš se podívat na jakékoliv místo na zemi a vše uvidíš ve špičkové kvalitě", řekl mimozemšťan. ,,Já, já nevím co na to říct, je to neuvěřitelné", rozplýval jsem se nad tím vším. ,,Teď si sedni zde do tohoto levitujícího křesla, do hlavy ti bude promítnuto instruktážní video a informace o naší rase...
pokračování příště
Žádné komentáře:
Okomentovat