Mimozemský deník - 2. část

          Večer 14. listopadu 2016 - Mimozemská instruktážní místnost

Seděl jsem na levitujícím křesle a jeden z mimozemšťanů na něm začal cosi nastavovat. Najednou mě nějaká síla přitlačila hlavou k opěradlu. Zatmělo se mi před očima. Rázem se, ale vše opět rozjasnilo a předemnou běželo nějaké video... vlastně předemnou to nebylo, měl jsem ho promítnuté přímo do mozku. Na videu byl chlapík, který vypadal jako jeden z těch bílých mimozemšťanů. Podával mi informace, Vypadalo to asi nějak takhle:

Zdravím vás na naší vesmírné lodi. Naše rasa se nazývá Indugutk, ale po vašem se nám přezdívá ,,Vysocí Bílí". Naše rasa je mírumilovná a spravedlivá. Nemáme v plánu vás zabít ani zkoumat o lidské anatomii už víme víc než přední pozemští vědci. Na naší loď jste se dostali proto, že se inteligenčně a genově hodíte do našeho schéma. Budete převezeni na jeden z našich měsíců, kde budete vykonávat práci, která vám bude přidělena. Na každém měsíci, kde je naše základna, těžíme měsíční kámen a další cenné kovy, ukryté hluboko pod povrchem. I přes to, že se může zdát, že práce v našich oddělení znamenají téměř jistou smrt, není to pravda. Naše technologie je neuvěřitelně vyspělá, a proto naši otroci pracují v opravdu skvostných podmínkách. Jakmile na určené základně odpracujete určité roky práce, budete převezeni na naší planetu, kde v úctě a klidu dožijete svůj život.

A je to tady, teď už vím co se mnou mají v úmyslu. ,,Takže jste mě unesli, abych byl váš otrok?" ,,V podstatě ano", odpověděl mimozemšťan. ,,To snad ne", povzdechl jsem si a nadšení, kterým jsem ještě před chvíli hýřil se změnilo v hlubokou depresi. ,,Sice budeš náš otrok, ale zřejmě to nebude ten druh práce který čekáš. Jak už jsi slyšel v instruktáži, jsme velice vyspělá rasa, potřebujeme otroky pouze na to, aby udržovali v chodu přístroje. O všechny otroky je nadstandartně postaráno a navíc můžeš využívat naše vyspělé počítačové systémy k poznávání světa. Máš možnost zjístit všechno co tě kdy o tvé zemi i vesmíru zajímalo a jídlo budeš dostávat podle vlastního přání", doplnil informace mimozemšťan. Když jsem nad tím teď přemýšlel, tak se mi to nezdálo tak špatné. Na druhou stranu jsem měl být něco jako jejich domácí mazlíček. ,,Jaké je tvé jméno", řekl jsem bez ostychu. ,,My nemáme žádná jména, mezi sebou komunikujeme pomocí myšlenek, váš druh k tomuto stylu komunikace ještě nevyspěl, jakmile se to stane, tak pro vás důležitá věc jako je jméno, bude bráno za naprostou zbytečnost", odpověděl mimozemšťan. ,,Aha, to já jenom tak, abych věděl jak říkat svým novým pánum, když jsem teď v podstatě váš pes", odfrknul jsem si. ,,Víme, že jsi zřejmě čekal něco jiného, ale lepší bude když se s tím smíříš, jestli se teď chceš podívat jak vypadají naše pracoviště můžeš zde přes počítač.

          18. listopadu 2016 - Ubytovací místnost

Po několika dnech na této mimozemské lodi si uvědomuji, že to asi skutečně nebude tak zlé. Mám zde téměř vše nač si vzpomenu. Navíc už jsem stihl zjistit spoustu věcí, na které většina světa nezná odpověd. Co skutečně přistálo v Roswellu, kdo stál za 11. září, jak byly zmanipulovány volby a plno dalších důležitých informací. Denně si dopřávám oblíbená jídla, dokonce i ty, které vidím úplně poprvé. I přes to se mi stýská po domově. Už asi musejí mít starost. Netuší, že mě již nikdy nespatří.

          Ráno 19. listopadu 2016 - Vyšetřovna

Dnes ráno jsem měl drsný budíček. Vzbudil mě nějaký poplach. Všude blikaly červené kontrolky a panely. Navíc mě hned potom nahnali ti emzáci do vyšetřovny. Několikrát mě celého skenovali a pak mě zde nechali, moc se mi to nelíbí. Asi po půl hodině do místnosti vtrhnul jeden z nich a rázně řekl: ,,Pojď se mnou!" Neváhal jsem a vydal se za ním. ,,Co se to tu dnes děje?" řekl jsem. ,,Do toho ti nic není, nesmím prozradit...", nedořekl mimozemšťan, jelikož ho přerušil jiný vyšší a zdánlivě starší člen jeho druhu: ,,Měl by vědět co se s ním teď stane, vždyť tu jde o něj." ,,Cože o mě? co se děje?" panikařil jsem. ,,Mám pro tebe špatnou zprávu, dnes se s naší lodí spojila rasa Maitre. Normálně bychom s nimi nejednali, jelikož jsou to naši napřátelé, jenže tohle je vyjímečná situace. Zajali důležitého člena naší rasy. Dohodli jsme se na výměně, přenecháme jim celý náklad měsíčního kamene z měsíce tvé domovské planety a také jim dáme všechny otroky co na lodi právě máme. Nechtěli jsme jim tě vydal, ale vypadá to, že nás sledovali, a proto vědí, že tu jsi. Je mi to líto musíme se rozloučit", řekl mimozemšťan a uspal mě sonickým paprskem.

pokračování příště