čtvrtek 8. prosince 2016

Opilej Poet

          Jako tradičně připitý bohém píšu tenhle výplod z mojí rozjařené mysli. Proč? Ani sám nevím. Jen mám opět chuť vyjádřit svoje emoce na papír... i když tohle nepíšu na papír ze stromu.... na papír ze stromů, které zkrášlují naš svět... občas nádherný svět... občas... ano... teď mi je krásně a zároveň zle... zle z toho shitu co život nabízí, ale zároveň jsem šťastný z toho co prožiju se svými... se svými blízkými i když k nim mám občas tak daleko... čím dál častěji mě začíná unavovat můj život introventního extroverta... proč? Asi proto, že jsem tím kým jsem... nebo spíš tím čím jsem... jak může člověk vědět, že je někdo? Co když je každý z nás ubohá entita v kruhu zvláštních podobností, kde věříme na karmu či náboženství a stále toužíme po vyšším významu... A nebo nevěříme v nic... Co já vím, jsem jeden z nich, ale i přes to zkoumám svět z jiných úhlů a rozebírám jeho význam... Proč? Ani nevím, ale není to z nudy jako vaše bezduché výplody holých nesmyslů... to není můj styl... možná jenom v případě když se hodím do své formy introvertního extroverta... ano to někteří z vás milují a jiní nenávidí... proč si vybírat?... stejně nejvíc cením lidi, kteří dokáží najít střed mezi tím...

Paul Scribbler

Žádné komentáře:

Okomentovat