Příběh Carla Ingrama - 12.část Útěk do USA - 1/2

          Běželi jsme pryč. Směrem k východu, vstříc svobodě. Já a Mark jsme byli vpředu a Paul nás kryl. Museli jsme se rychle dostat pryč, jelikož se k věznici blížili další policejní jednotky. Do vchodu vběhli dva policisté. Paul jednoho z nich zastřelil. Ten druhý začal střílet, ale byl rozrušený, a tak se netrefil, proto si Paul stihl přebít a zastřelit i jeho. Vyběhli jsme ven z policejní stanice. ,,Carle kde je auto, neříkej, že jste sem přišli pěšky", zařval Mark. ,,Pojďte za mnou", řekl Carl. Doběhli jsme k autu a nastartovali. ,,Carle doufám, že máš ty prachy", řekl Paul. ,,Jo jsou v kufru", odpověděl Carl. Paul vystoupil a peníze přenesl z kufru na zadní sedadlo. ,,Jedem", zařval Paul. Vydali jsme se na západ k Borowbreaku. V autě všichni mlčeli. Asi jsme každý měli o čem přemýšlet. Ticho prolomil až Mark: ,,Ty Carle". ,,Jo", odpověděl Carl. ,,Díky". řekl Mark. Tenkrát jsem pocítil takový zvláštní pocit. Bylo to asi z toho, že jsem konečně jednou udělal dobré rozhodnutí. Zřejmě poprvé v životě. Jeli jsme mlčky dál, jenže se vyskytla další komplikace. Na silnici před námi zastavovala řidiče silniční hlídka. ,,Kurva, do prdele, už zase, co teď"? Řval Paul. ,,Ještě je čas, Carle támhle odboč", řekl Mark. Sjel jsem tedy z hlavního tahu směrem k okrskám. ,,Víš jistě, že se tam tudy dostaneme", řekl Carl. ,,Jo dostaneme, ale budeme muset projet přes pozemek zrušeného masokombinátu", řekl Mark. ,,Je v tom nějakej problém", řekl Paul. ,,No mohl by bejt, ty zasraný masňáci se odtamtud nechtěj hnout, možná budeme mít problém", odpověděl Mark. ,,Tak to abychom jeli jinudy ne"? Řekl Paul. ,,Jo ještě znám jednu cestu, můžeme jet po hlavním tahu, skrz policejní hlídky debile"! Odpověděl Mark. ,,Vyhul mi", řekl Paul. ,,V klidu chlapi, nechte toho, musíme se teď soustředit na něco jiného. Jak to vlastně Marku víš, že to tady je"? Řekl Carl. ,,V poslední době jsem sem jezdil, dalo se tušit, že budeme potřebovat plán B", odpověděl Mark.
          Po půl hodině jsme dojeli k masokombinátu. Brána byla zavřená. ,,Co teď", řekl Carl. Mark vystoupil a zaťukal na bránu. Otevřel nasranej chlápek a řekl: ,,Co tady chceš"? ,,Chtěli bychom projet vašim sídlem, zaplatíme", řekl Mark. ,,No dobře", odpověděl masňák. Mark vešel do auta a z tašky vytáhl 100 €. Předal je masňákovi a ten otevřel bránu. Vjeli jsme dovnitř. Vypadalo to tam jako sídlo gangu, což asi i bylo. Ti chlápci se teď živili kriminální činností a vybíráním mýtného. Najednou nám před auto vstoupil další masňák. ,,Budete muset zastavit", řekl Masňák. ,,Ale proč"? Odpověděl Paul. ,,Je malý problém se zadní bránou... nejde otevřít... víte", řekl masňák. ,,Dobře, tak mi zajedeme k bráně a počkáme tam, dokud to neopravíte", řekl Mark. ,,Ne! Prostě počkáte tady"! Zařval masňák. Zůstali jsme v autě. ,,Sakra Marku, nějak se mi to nelíbí", řekl Paul. ,,Má pravdu, ten chlápek byl hodně nabroušenej, něco na nás chystá", dodal Carl. ,,Nebojte se, v klidu, tihle chlapi jsou jen trochu víc nervózní a navíc jsou to idioti", odpověděl Mark. ,,Co když nás napráskají poldům", řekl Paul. ,,Neee, to není jejich styl, s policií nevyjednávají, dokonce ani s jinými gangy, mají tady uzavřenou společnost a starají se jenom o svoje zájmy", řekl Mark.
          Čekali jsme už deset minut. ,,Sakra to je doba", řekl Paul a zapálil si cigaretu. Já sledoval okolí. Ten chlápek co nás zastavil, furt kecal do telefonu. Řval tolik, že ho bylo slyšet. Kecal furt něco o mase. Zasranej vidlák. Po chvíli zavěsil. Do minuty mu, ale někdo opět volat. Zvedl to, jenže tentokrát volal asi jen deset vteřin a strašně potichu. Přestávalo se mi to líbit. Kdybychom prostě ujeli, bylo by to nejlepší. ,,Hej mladej dej mi cigáro", zařval masňák na Paula. Paul chvíli mlčky seděl a pak řekl: ,,Ále, aspoň se protáhnu". Vystoupil z auta a přišel ke skupince masňáků. ,,Tady máš tu cigaretu. No a teď když jsme přátelé, mohli byste nás už odsud pustit", řekl Paul. Masňáci se začali nahlas chechtat. Paul se ironicky pousmál a řekl: ,,To by stačilo sráči, my odjíždíme." Masňáci se zklidnili. ,,Tak hele ty malá kůpo hoven, odjedete až si to my budeme přát", zařval masňák. ,,Vážně a co řekneš na tohle", řekl Paul a vytáhl zbraň. Masňáci byly překvapený, ale jeden se usmál a řekl: ,,Haha, jo je vostrej, nevypadá tak, ale je vostrej, no tak jeďte." Paul se otočil a šel k autu. ,,Jeďte támhle doprava, ta brána vzadu je fakt rozbitá, čekali byste celou noc. Projedete tou budovou a dostanete se ven boční bránou", řekl masňák. Paul nastoupil a řekl: ,,No vidíte, už jsem to vyřešil." ,,No tak jedeme", řekl Mark. Jeli jsme tedy doprava a projeli polorozpadlou budovou. ,,Kde je ta brána", řekl Paul. ,,Něco v dáli vidím, není to brána, ale díra ve zdi zatlučená několika prkny", řekl Mark. ,,Sakra", zařval Paul. ,,Ty prkna vylomíme", odpověděl Mark. ,,Já vím, jen se mi už dnes nechce pracovat", řekl Paul. V tu ránu, nám někdo prostřelil pneumatiku a já ztratil kontrolu nad řízením. Zastavili jsme a vystoupili. ,,Co se to stalo", řval Mark. Poté se otočil a spatřil několik aut, která zastavila kousek od nás. Vystoupili z nich Peterovi a Oliho lidi. Několik masňáků s páčidly je následovalo. ,,Tohle už nebude prdel", řekl Paul. ,,Jedem pryč", řekl Carl. Mark se podíval na kolo u auta a řekl: ,,Nepůjde to, prostřelil to šikovně, tohle už jen tak nepojede." Peterovi lidi běželi směrem k nám. Schovali jsme se za auto a začali střílet. Mark a Paul několik lidí trefili, ale já opět ztratil odvahu, a tak jsem se jen skrčil za auto. ,,Pojďte zablokujeme jim cestu", zařval Peter a rozběhl se s ostatními k autu. Mark zamířit a trefil Petera do stehna. Peter začal strašně řvát a skácel se k zemi. Jeho parťáci ho zatáhli za auto do bezpečného místa. ,,Kurva zasáhl stehenní tepnu, musí rychle do nemocnice, jinak chcípne", řekl jeden z Oliho lidí. ,,Serem na něj, teď musíme dostat je", řekl druhý z Oliho party. ,,Ten debil starej White nám řekl, že jestli jeho synovec zařve, tak s námi zruší všechny transakce, vezmeme ho do nemocnice", řekl Oliho člověk. ,,Tak dělejte, čůráci, do píči... už mě odvezte... kurva", řval z posledních sil Peter a poté omdlel.
          Oliho lidi naložili Petera a jeli s ním do nemocnice. Na místě zůstal zbytek Peterovi party a několik masňáků. Paul a Mark jich většinu postříleli, a tak se masňáci stáhli. ,,Serem na to, nenechám se zabít pro několik stovek", řval jeden z masňáků. Mark to slyšel a řekl: ,,Oli jim určitě zaplatil, aby nás tu zdrželi a pomohli nás dostat, navíc si myslím, že v tom má prsty i James White." Na místě zbyli už jenom čtyři členi Peterovi party, kteří neohroženě stříleli do našeho auta. Jeden z nich měl dokonce brokovnici. ,,Musíme je sejmout a zmizet", řekl Paul. ,,Dobře se kryjou a navíc už skoro nemám náboje", odpověděl Mark. ,,Víš, během cesty jsem pod zadním sedadlem něco objevil", řekl Paul a vytáhl z kapsy granát. Mark se usmál a řekl: ,,Miř dobře." Paul se rozhlédl a všiml si, že kousek od od Peterových lidí, někdo odložil několik kanystrů. Paul se napřáhl a hodil granát, Mark zatím začal opět střílet, aby nemohli ustoupit do bezpečí. Granát dopadl asi dva metry od kanystrů. Jenže nevybouchl. ,,Tohle byla poslední možnost, jinej už nem...", nedořekl Paul, jelikož ho přehlušil výbuch. Kanystry tomu dodali grády. Všichni Peterovi muži byly mrtví a na místě kde stáli kanystry se zvedl obří plamen. ,,Super, zvládli jsme to" zvolal Mark. ,,Jo, jsem vážně dobrej", dodal Paul. ,,Tak jo, musíme jít, já a Carl zatím vylámeme ty prkna, Paule běž pro auto, jedno z nich ten výbuch přežilo", řekl Mark. Šli jsme tedy s Markem ke zdi a Paul k autu. Paul chtěl ještě obrat mrtvé o jejich zbraně či peníze, když najednou ho někdo vyrušil. ,,Nazdar hajzle", řekl někdo a praštil Paula teleskopickým obuškem do nohy. Paul se otočil a spatřil Davea. ,,Ty zasraná vyholená hlavo, ty jsi ještě na živu", řekl Paul. ,,To si piš a teď konečně zaplatíš za svoje činy", odpověděl Dave. Paul měl zlomenou nohu, ale i tak vstal ze země a řekl: ,,No tak se předveď ty srabe." Dave se úlisně usmál, zahodil teleskop a prokřupl si klouby na rukách. ,,Udělám z tebe dva malý", řekl Dave a dal Paulovi kopačku do břicha. Paul spadl k zemi, ale začal se smát. Dave ho tedy začal ručně zpracovávat. Po chvíli si klekl na Paula. ,,Tak co, jak se ti to líbí zmrde" zařval Dave a dal Paulovi další ránu. Jenže Paul se nepřestával smát. ,,Co je sráči, proč se tlemíš", řval Dave. ,,Víš Dave... mohl bych se smát tomu jak jsi tupej... nebo tomu, že vypadáš jako když tě máma porodila prdelí... to ne Dave. Jenom mě vždycky rozesměje ta představa toho, jak jsi tenkrát vtrhl do pokoje, kde jsem byl s tvojí ségrou. Víš, zrovna, když ses tam vlámal, tak jsem se udělal a ty jsi byl tak nasranej, celej jsi zrudl, kdyby ti v tu chvíli někdo nakreslil na hlavu čárku, vypadal bys přesně jako můj čurák", čekl Paul s úsměvem na tváři. Dave zrudl jako tenkrát a začal Paulovi bezhlavě mlátit do hlavy a u toho řval: ,,Zasranej... zasranej hajzle... zkurvysynu... mojí sestru a mě... si nikdy neber do sví zkrvavený, rozbitý huby"! Každou další ránou přidával Dave na síle a na rychlosti. U toho pořád něco řval. To už, ale Paul nevěděl... Já a Mark jsme doběhli k Daveovi. Mark ho nemohl od Paula odtrhnout. Dave byl jako buldok, když se zakousne tak nepustí. Proto ho Mark střelil do hlavy. Až tím jeho běsnění zastavil. Poté jsme pohlédli na Paula. Bezvládně ležel na zemi s rozmláceným obličejem. Byl mrtví. Je téměř jisté, že Dave dost dlouhou dobu mlátil do mrtvoly, jelikož Paulův obličej byl k nepoznání.
          Chvíli jsme tam s Markem jenom tak stáli a mlčeli. ,,Sbohem", řekl Mark. Hned na to jsme vzali peníze a nasedli do auta. Ještě než Mark nastartoval, tak jenom seděl a koukal před sebe. ,,Musíme jet Marku", řekl Carl. ,,Máš pravdu", odpověděl Mark a rozjel se směrem k výjezdu. Vím, že si teď říkáte, proč jsme se s Paulem nerozloučili nějak důstojněji, či jeho tělo nepohřbili. Víte, když jste na útěku před policií nebo před gangstery, tak se nemůžete zdržovat takovými věcmi. Ani věcmi co z nás dělají lidi. Spíš musíte dělat přesný opak. Tu noc jsme tam Paulovo mrtvé tělo nechat museli, to vím i teď a věděl to tenkrát i Mark.

pokračování příště