čtvrtek 21. ledna 2016

Příběh Carla Ingrama - 2.část Nebezpečný kšeft

          Vešli jsme do altánku a já je spatřil. Věděl jsem co to je za partičku a rozhodně mi nebylo do zpěvu. Byla to parta Greenbadských kluků. Tvrdí hoši, kteří nehrají fér a je lepší s nimi nic nemít. Všechny jsem neznal, ale ten který stál v popředí v beranici a v kožené bundě se jmenoval Peter White. Jeho strýc byl policejní náčelník v našem okrsku, a tak je jasné, že ho z leckterého průšvihu vysekal. Měl jizvu na obočí a očividně na ni byl pyšný, jelikož si dával záležet na tom, aby byla dobře vidět. Další z nich se jmenoval Dave Collins. Paul ho nenáviděl, protože ho Dave kdysi prohodil oknem. Paul mu za to ojel sestru. Za to ho Dave nenáviděl ještě víc.
          ,,Tak jste se neposrali", řekl Peter. ,,Vypadáte jak posraný", přidal se Dave. ,,Jak se má sestra Dave, dej jí za mě pusu jo", odpověděl Paul. Dave málem vypěnil, ale Peter ho zklidnil. ,,Tak co, chcete to"? Řekl Peter. ,,Jo to je jasný", odpověděl Mark. Peter sáhl do kapsy a vytáhl zbraň. Zděsil jsem se, ale Mark a Paul byly v klidu. Peter předal zbraň Markovi. ,,A teď ještě tu druhou" řekl Mark. ,,Mám jí tady, ale vyskytla se menší komplikace", odpověděl Peter. ,,Jaká komplikace", vyhrkli téměř současně Mark s Paulem. ,,Bude to trochu dražší" řekl Peter. ,,Naser si, ty hajzle", začal řvát Paul, ale Mark ho ve vteřině zarazil. ,,O kolik dražší"? Řekl Mark. ,,Řeknu to jasně a jenom jednou, chci dvojnásobek", odpověděl Peter. ,,To nemyslíš vážně, za co, stejně si to ukradl strejdovi", řekl Mark. ,,Možná jo, možná ne, každopádně svojí nabídku nezměním", odpověděl Peter.
          Mark se otočil k Paulovi. ,,To snad nemyslíš vážně, vždyť nás zase podělali", řekl Paul. ,,Dej sem ty prachy, potřebujeme je", odpověděl Mark. Paul nakonec sáhl do kapsy a podal Markovi obálku. Ten ji předal Peterovi, který mu za ni dal druhou zbraň. ,,Rok od roku je s vámi radostnější obchodovat" řekl Peter a začal se spolu s ostatními smát. ,,Jdeme" řekl Mark. ,,Mějte se buzny a Paule, já si tě najdu", řekl Dave. ,,Najdeš, jenom můj vzkaz, nechám ho na zadku tvojí sestry", odpověděl Paul. Najednou Dave vytáhl zbraň. Dali jsme se na útěk. Dave, ale nevystřelil, chtěl nás jenom postrašit. Každopádně jsme nasedli do auta a odjeli jak rychle to šlo.
          ,,Takovej poděl", zuřil Paul. ,,A cos chtěl dělat, jinde by jsme je nesehnali", řekl Mark. ,,Hlavně odsud rychle pryč" řekl Paul. Seděl jsem za volantem a nemohl vydat jedinou hlásku. Až když jsme vyjeli z Greenbadu, jsem se trochu uklidnil a zeptal se: ,,Na co vůbec potřebujete zbraně, nechystáte se snad někoho zabít"? ,,Jo chystáme, střelíme tě do hlavy", zavtipkoval Paul. ,,Ale no tak Paule, teď se takový vtipy nehodí", řekl Mark. Poté si Mark zřejmě uvědomil, že nejsem zvyklý denně utíkat před člověkem, který na mě míří zbraní. ,,Tak co Carle, jsi v pohodě, jak ti je"? Řekl Mark. ,,No rozhodně jsem dnes čekal něco trochu jiného, ale můžete mi říct k čemu je vůbec potřebujete", řekl Carl. Mark dlouho mlčel, ale nakonec mi to řekl. To co mi řekl si budu pamatovat až do konce života, i když jsem to tenkrát úplně nepochopil. ,,Měl jsi někdy sen Carle? Sen pro který bys udělal cokoliv, aby se ti splnil? My ten sen máme. Ale potřebujeme k tomu prostředky. Nic víc, jenom prostředky a víru v to, že se nám ten sen splní", řekl Mark. ,,Tak nějak nechápu" řekl Carl. ,,Až přijde čas, tak se všechno dozvíš", odpověděl Mark. Na víc jsem se tedy neptal.
          Už jsme byly skoro doma, když jsem najednou v zrcátku spatřil blikat světla policejního auta. ,,Kurva, musíme schovat ty bouchačky, jedou za námi benga", řekl Paul, který si policejního auta také všiml. Mark mu podal svojí zbraň a Paul ji i se svojí zbraní schoval pod sedačku. Policejní vůz nás po chvíli předjel a naznačil, aby jsme zajeli ke kraji. ,,Sakra, zrovna dneska, proč zrovna dneska kurva" řekl rozrušeně Mark. ,,Já ho zastřelím", řekl Paul. ,,Neblbni debile, nech ty zbraně pod sedačkou", odpověděl Mark. Policista vystoupil z vozu a přistoupil k nám. Sklopil jsem okénko a venku stál James White policejní náčelník!

pokračování příště

Žádné komentáře:

Okomentovat