čtvrtek 11. února 2016

Mraveniště

          Jednoho dne v létě, kempovala parta lidí u jednoho lesa. Bylo to pěkné místo. Nádherná louka u lesa, naproti které bylo kukuřičné pole. Parta si to tam navíc uměla skvěle užít. Celý den popíjeli a vymýšleli různé věci, které jim zpestřili čas. Večer si rozdělali oheň, na kterém si opekli něco k jídlu, prostě výlet bez jediné chybičky. V té partě bylo šest lidí. Tři kluci: Jay, Derek a Henry. A také tři holky: Abby, Molly a Lyndsey.
          Když se setmělo, tak se lidé trochu uklidnili. Seděli u ohně a jenom kecali. ,,Hele lidi, znám jednu parádní historku", řekl Derek. ,,Neee, nechceme slyšet další, tvojí trapnou historku o nějakém zabijákovi se sekerou, který žije v tomto lese", řekla Lyndsey. ,,Ale noták, tohle je vážně dobrej příběh a navíc se opravdu stal", řekl Derek. ,,Tak dělej, ať už to máme za sebou", řekla Abby, která byla už hodně v náladě. ,,Sakra Dereku myslel jsem, že s tím dáš aspoň dneska pokoj", řekl Jay. ,,Drž hubu a poslouchej", řekl Derek. Poté si sedl mezi Lyndsey a Molly a začal vyprávět: ,,Kdysi dávno, asi před pěti lety se přesně v tomhle lese stala zajímavá věc. Dva mladíci měli kamaráda, kterého sem na tohle místo dovedli. Byl to posera a měl strach z lesů i ve dne. Proto mu zavázali oči a do lesa ho odvedli. Když zjistil, že je v lese, tak začal panikařit. Proto ho jeden mladík chytl a hodil ho do mraveniště. Pro mladíky to byla obrovská legrace, a tak se smáli na celé kolo. Ten jejich kamarád co ležel v tom mraveništi najednou zkolaboval. V tu chvíli, jakoby se propadl pod zem do mraveniště. Vypadalo to jako, že ho to pohltilo. Ti dva mladíci přiskočili k mraveništi a vytáhli ho z mravenčího hnízda. Poté kamaráda vzkřísili. Ta událost ho, ale změnila. Když se probudil, tak se choval divně. V lese už se vůbec nebál. Mladíci šli domů a mysleli, že se nic nestalo. Hned druhý den, ale oboum mladíků zaťukal ten jejich kamarád na okno. Byla už skoro noc, ale jejich bojácný kamarád chtěl jít opět do toho lesa. Bylo to divné, ale mladíci šli. Ten kamarád se choval ještě podivněji než předchozí den. Skoro nemluvil a do lesa strašně pospíchal. Když došli do lesa, tak jakoby začal ten kamarád čichat ve větru. Najednou se rozběhl někam do houštin. Mladíci běželi za ním. Našli ho. Pohled na něj, je ale strašně vyděsil. Ten kamarád klečel nad nějakým mrtvým člověkem, který už byl v rozkladu. On nad ním pouze neklečel on ho jedl! Ta mrtvola byla navíc plná mravenců, kteří na ní také hodovali. Tak se připojte k naší hostině přátelé, řekl ten kamarád. Jeden z mladíků to nevydržel a pozvracel se. Ten druhý zachoval chladnou hlavu. Vytáhl nůž a bodl ho jejich kamarádovi do zad. Kamarád si stoupl a hodil po nich obrovský spadený kmen, který ležel vedle mršiny. Jako by měl nadlidskou sílu. Oba mladíci se dali na útěk. On, ale běžel neohroženě za nimi i s nožem v zádech. Už je skoro dohnal, když najednou stoupl do pasti na medvědy. Jeden z mladíků si toho všiml. Ten kamarád řval bolestí, ale po chvíli si začal uhryzávat nohu. Jeden z mladíků vytáhl zapalovač a malou pixlu benzínu, kterou měl právě na doplňování zapalovače. Postříkal ho benzínem a zapálil ho. Kamarád začal skučet. Svinul se k zemi a pokoušel se uhasit. Nepovedlo se mu to. Ten večer tam zřejmě uhořel a mladíci utekli domů a vše bylo jako dřív".
          ,,To byl divnej příběh", řekla Molly. ,,Strašnej příběh, příště vymysli něco lepšího", řekl Jay. Všechny ten příběh zřejmě dost vzal, protože se už nikdo moc nebavil. ,,Já končím lidi, jdu spát, fakt díky Dereku", řekla Lyndsey. Všichni se postupně přesunuli do stanů. U ohně zůstal jen Henry. Derek chvíli ležel ve stanu, ale nemohl spát, a tak si šel ještě sednout k ohni. ,,Henry, co tady ještě děláš"? Řekl Derek. ,,Musel si jim tu sračku vyprávět"! Řekl Henry. ,,O nic nejde kámo", odpověděl Derek. ,,Vážně?! O nic nejde?! Řekli jsme si snad, že se to nikdo nedozví"! Řekl Henry. ,,Je to už pět let Henry, je to v pohodě", řekl Derek. Henry mlčel. Poté se podíval na Dereka a řekl: ,,A víš vůbec, že je to přesně na den pět let, co se to stalo"? Derek stuhnul v obličeji. Pak ale řekl: ,,Sakra kámo, co jako, že je to přesně pět let, nic se nestane". Najednou ze stanu vylezla Abby. ,,Kluci, je to pravda", řekla Abby. Derek a Henry strnuli. ,,Jestli to někomu řekneš tak tě kurva zabiju", řekl chladnokrevně Henry. ,,Uklidni se Henry", řekl Derek a přistoupil k Abby. ,,Teď znáš pravdu. Ano ti dva mladíci jsme byly my. Henry byl ten kdo ho zapálil, já ho zase hodil do toho mraveniště. Doufám, že si to necháš pro sebe", řekl Derek. ,,Ano kluci, to je jasná věc, jsme přece parta", řekla Abby. ,,Děkuji Abby, já to věděl", řekl Derek. Všichni tři jen tak stáli u ohně a koukali po sobě. Najednou se zvedl vítr. Oheň, který byl skoro vyhaslý se najednou pořádně rozhořel. Z lesa začali létat kusy větví. ,,Co se to děje", křičela Abby. ,,Já...já nevím", křičel Henry. Vítr pořád sílil a oheň pořád hořel víc a víc. Najednou z lesa vyletěl nějaký tmavý oblak a všechny tři pohltil.
          Ráno se začali ostatní probouzel. První ze stanu vylezla Molly. Protáhla se a trochu se rozkoukala. Když se probrala, tak spatřila někoho ležet u ohniště. Rozběhla se tam a zjistila, že je to Abby. Molly se na ní podívala zblízka. Abby ležela s otevřenýma očima a lezlo po ní několik mravenců. Molly jí zkontrolovala životní funkce a zjistila, že žije. V pohodě dýchala i tep měla v pořádku. Nevydala, ale ani hlásku a nebyla schopna pohybu. Molly probudila ostatní, při čemž zjistila, že se ztratil Derek a Henry. Jay šel hledat do lesa, Molly a Lyndsey odvedli Abby do města k doktorovy. Jay hledal v lese dlouhé hodiny, ale po Derekovi a Henrym nebyly žádné stopy. Když se vracel zpět k táboru, tak něco spatřil. Byla to zavřená past na medvědy. V ní jako by byl chycen kus něčeho ohořelého. Jay nad tím stál a přemýšlel. Najednou mu to všechno začalo dávat smysl. Utekl z lesa ven a běžel za holkama do města. Ty mezitím dovedli Abby k doktorovi. Ten jí dlouhou dobu vyšetřoval. ,,Bohužel vám musím říct, že stav vaší kamarádky je zřejmě na velice kritické úrovni. Po fyzické stránce je zcela v pořádku, ale tohle bude záležitost spíše pro psychiatra", řekl Doktor. Abby byla tedy převezena do psychiatrické léčebny.
          Jay, Molly a Lyndsey jeli ihned za ní. Jay jim řekl, že Dereka a Henryho nenašel, tu věc s medvědí pastí, si ale nechal pro sebe. Psychiatr vyšetřoval Abby několik hodin. Poté si zavolal její přátele. ,,Potřebuji vědět co se vaší kamarádce stalo", řekl doktor. Molly mu to tedy všechno řekla o tom jak Abby našla. Doktor chvíli přemýšlel a poté řekl: ,,Vaše kamarádka zřejmě prožila obrovský traumatický zážitek, který ji bohužel poznamenal až do konce života. Je to, ale zvláštní. Tak obrovskou poruchu mozku zapříčiněnou šokem jsem ještě v životě neviděl a asi už nikdy neuvidím. Je to skutečně abnormální. Většině pacientů, kteří si projdou takovýmto traumatickým zážitkem, odumře mozek a nebo jim selže srdce. V tomto případě se tak nestalo. Opravdu netuším co s tím dělat, ale do společnosti se tato dívka již nikdy nevrátí. Necháme si jí zatím tady a pak se uvidí co bude dál." Všichni jenom stáli a nevěřícně koukali. ,,Nechám vás chvíli o samotě, abyste se s ní mohli rozloučit, i když ona už to asi stejně nepojme", řekl doktor a odcházel, když v tom začalo světlo v místnosti blikat. Přístroj ke kterému byla Abby připojená se začal chovat divně. ,,Sakra co se to děje", řval Jay. Doktor přiběhl k posteli, aby zjistil co se děje. Dveře se za ním zabouchli a nešli otevřít. Světlo pořád blikalo a přístroj neustále kolísal. Najednou se Abby zvedla. Její oční víčka jakoby zalezli, takže když jste se jí podívali do očí, viděli jste jenom bělmo. Abby začala mluvit divným, přesněji řečeno démonickým hlasem: ,,Ubohý červy! Mysleli si, že to nechám jen tak! Mysleli si, že uniknou trestu! Šeredně se zmýlili! Stvořili ze mě bestii a pak mě zahubili! Proto mi budou navždy pokorně sloužit v mravenčí říši! Nehledejte je! Zapomeňte na ně! Stejně jako se zapomnělo na mě! A tuhle děvku, co chtěla jejich tajemství ukrýt, bude po celý život provázet tento trest! Trest absolutní bezbrannosti, bez možnosti komunikace! Sbohem v posmrtném životě, budu vás tam čekat! Vaše duše jsou teď mé a až opustí vaše těla, budu je na věky věků trýznit"!
          Poté Abby zase přepadla na záda a opět bez hnutí ležela. Světla i přístroje byly zase v normálu. Všichni se strnutým výrazem stáli a nevydali jediné slovo. Až doktor prolomil to ticho: ,,No myslím, že tohle bych nikomu nevysvětlil ani za sto let. Jděte domů a dejte se trochu dohromady, já udělám to samé", řekl doktor, který také nemohl pochopit co se tu právě stalo. Všichni opustili místnost a vydali se domů. Abby je stále v této psychiatrické léčebně. Bude zde až do smrti. Až do smrti bude bez hnutí ležet a v hlavě odpočítávat čas, který ji dělí od setkání s tím zlým démonem. To samé se zřejmě bude dít i v hlavách jejich přátel. Na tuto událost dozajista nikdy nezapomenou. Prožijí celý život ve strachu z toho co je po smrti čeká? Nebo svůj život prožijí naplno a poté pokorně přijmou svůj trest? Kdo ví? To už je, ale jiný příběh.

Konec

Žádné komentáře:

Okomentovat