Příběh Carla Ingrama - 4.část Odplata

          Po minulé události se mi Mark týden neozval. Chvílemi mi přišlo, že je všechno jako dřív. Chodil jsem do práce, večer shlédnul zprávy a šel spát. Snažil jsem se na to všechno nemyslet. Celkem se mi to dařilo. Ale jednoho dne v sobotu mi Mark zavolal: ,,Čau Carle, potřebuju aby ses ke mě za hodinu stavil." Ani jsem nestačil nic říct a Mark zavěsil. Sedl jsem do auta a jel k němu. Když jsem dojel k jeho domu, tak Mark už čekal před dveřmi. ,,Co se děje", řekl Carl. ,,Pojď dovnitř Carle, seznámím tě s plánem", odpověděl Mark. Když jsem vešel dovnitř, tak jsem spatřil, jak se to u Marka doma všechno změnilo. Neměl tam skoro žádné věci. Pouze stůl a dvě židle. Na stole leželi dvě velké tašky a tři zbraně. Lepší zbraně než předtím. Byl to pouštní orel neboli Desert Eagle.

          ,,Kde si je tady sehnal Marku, vždyť to muselo stát moc peněz", řekl Carl. ,,Proč myslíš, že tu nemám žádný věci", odpověděl Mark. Mlčel jsem. Mark si sedl a řekl mi svůj plán: ,,Takže jsem to všechno promyslel a zjistil, že jít tam je učiněná sebevražda. Proto jsem nám pořídil nějaký hračky, s kterými budeme mít alespoň mizivou šanci na úspěch. Naštěstí se mi podařilo kontaktovat jednoho z Oliho mužů, který nám slíbil, že když mu dáme domluvenou částku peněz, tak nám pomůže se dostat do domu. Dál je to už jenom na nás. Uděláme to tedy takhle. Já se dostanu s naším informátorem nepozorovaně dovnitř a pokusím se osvobodit Paula. Ty Carle půjdeš do domu hlavním vchodem. Sebou vezmeš tuhle tašku a předáš jí Olimu." ,,Proč tam nejdeme oba předem, když mu ty peníze vrátíme, on propustí Paula", řekl Carl. ,,Já mu nevěřím, musíme to udělat takhle, musíme se o to pokusit a ty mi Carle musíš věřit", řekl Mark. Napadla mě myšlenka, že bych z toho vycouval, mám já tohle vůbec zapotřebí? Když jsem se podíval na ty zbraně tak mi něco došlo, můžu tam umřít. Tady už nejde jenom o kriminál, ale i o můj život. U toho mi, ale došla ještě jedna věc. Můj život je pořád stejný, nemám manželku, mám už dvacet let tu samou práci, za ty samí peníze. Můj život nemá cíl. ,,Tak co Carle, jdeš do toho"? Řekl Mark. ,,Ano, jdu do toho", řekl Carl.

          Nasedli jsme tedy do auta a jeli. ,,Neměl bych jednu z těch zbraní dostat"? Řekl Carl. ,,Bohužel to nejde Carle, oni tě budou prohledávat a jestli u tebe najdou zbraň tak vytuší, že tam nejdeme s mírovými úmysly", odpověděl Mark. Pochopil jsem a uvědomil si, že to rozhodně nebude legrace. Po třech hodinách jsme dojeli na místo. ,,Tak v tomhle městě má sídlo", řekl Mark. Zastavili jsme na parkovišti u nákupního centra. Po chvíli k nám do auta někdo nastoupil. Byl to náš informátor a jeden z Oliho lidí. ,,Tak jdeme na to" řekl člověk. ,,Dobře tady jsou prachy", řekl Mark a předal mu balíček peněz. Poté jsme jeli k Oliho vile. ,,Tady nech auto" řekl člověk. Vystoupili jsme z auta a Mark mi předal tašku s penězi. ,,Ty běž k hlavnímu vchodu a zazvoň, očekávají tě, a Mark jde se mnou", řekl člověk. 

          Šel jsem tedy na to. Zazvonil jsem u hlavní brány. Dveře se ihned otevřeli a z domu vyšli dva lidé. Jeden z nich ke mě přiběhl a začal mě prohledávat. ,,Je čistej", řekl člověk. Vzali mě tedy dovnitř. Vypadalo to tam opravdu luxusně. Drahé koberce, vířivka a spousta sexy holek, myslím, že jsem tam zahlídl i jednu porno hvězdu. Přivedli mě k Olimu, který seděl na velkém bílem gauči společně se dvěma štětkama. ,,Tak jo holky, běžte se ošplouchnout do vířivky, já tam za vámi za chvíli dojdu" řekl Oli. Poté se podíval na mě a řekl: ,,Takže, ty jsi Carl, že." ,,Ano to jsem", řekl Carl. ,,Jsem rád, že se Mark umoudřil a vrátil mi to co mu nepatří, určitě ti pletli hlavu tím, že jsem jim ty peníze ukradl, ale já jim nabízel ať do toho jdou se mnou", řekl Oli. Mlčel jsem, nevěděl jsem co na to mám říct. ,,No koukám, že si s tebou moc nepokecám, tak mi dej ty prachy a vypadni", řekl Oli. ,,No dobře dám ti je, ale nejdřív propusť Paula", řekl Carl. Najednou na mě namířilo několik Oliho chlapů zbraň. ,,No tak chlapi nechte toho, Carl je určitě rozumnej chlapík, takže zprávu kterou mu teď řeknu, zcela jistě v pohodě přijme. Carle já ti Paula nevydám, ty dva zmrdi se mnou chtěli vyjebat a to si nemůžu nechat líbit. Ale Mark uznal chybu, a tak ho nechám na pokoji, nebudu ho hledat ani se ho nepokusím zabít. Ale nemůžete z toho vyváznout tak snadno, takže vám Paula nevydám, aby Marka ještě někdy nenapadlo udělat něco podobného", řekl Oli. Podal jsem mu tedy tašku a odcházel k východu.
          Dokázal jsem to, vyvázl jsem živý. ,,Děláš si ze mě prdel"?! Zařval Oli. Nevěděl jsem co se děje, ale teď na mě mířilo ještě více zbraní než předtím. ,,Nějaký problém pane", řekl jeden z Oliho poskoků. ,,No to si kurva piš, ty prachy jsou falešný"! zařval Oli. ,,Ale já o tom nevěděl, opravdu, nezabíjejte mě", prosil Carl. ,,Na to je teď už pozdě, zase jste se mnou chtěli vyjebat a to se mi přestává líbit. Možná si za to opravdu nemohl, udělal jsi, ale jednu velkou chybu. Věřil jsi Markovi a za to teď zaplatíš", řekl Oli a zvedl se z gauče. Vytáhl pistoli a namířil ji na mě. Tak takhle mám skončit? Má mě zabít drogový dealer? Už jsem se smířil s tím, že jsem mrtví když najednou... ,,Odhoď tu zbraň hajzle"! Zařval Mark, který stál společně s Paulem hned za Olim. Chvíli bylo ticho, nikdo neměl odvahu nic říct ani udělat. Mark držel hlaveň pistole Olimu u hlavy. ,,Schovejte ty kvéry chlapy"! Zařval Oli. ,,Jdeme", řekl Mark. Všichni jsme se pomalu přesouvali ven z domu. Mark stále držel Oliho jako rukojmí, Paul mu kryl záda. Mark ke mě přistoupil a dal mi tu třetí zbraň. Stále jsem byl z toho všeho v šoku, a tak jsem nemohl vydat ani hlásku. Vyšli jsme z domu až za hlavní bránu. Mark vzal Olimu zbraň a vytáhl lepící pásku, s kterou připoutal Oliho ke svodidlu. ,,Tak a teď honem pryč", řekl Mark. Dali jsme se na útěk směrem k autu. ,,Já tě stejně dostanu! Slyšíš! Všechny vás dostanu! I kdyby to měla bejt ta poslední věc v mim životě", křičel Oli, když jsme utíkali.
          Doběhli jsme k autu, nasedli dovnitř a já omdlel. Probudil jsem se asi za hodinu. Byly jsme už na cestě domů. Mark si všiml, že jsem při vědomí a řekl: ,,Paule dej Carlovi napít." Posadil jsem se a chvíli se rozkoukával. Podle cesty jsem poznal, že už jsme nedaleko domova.

pokračování příště