sobota 20. února 2016

Příběh Carla Ingrama - 8.část Chyba z minulosti

          Probudili jsme se až ráno. Paul byl z celonočního řízení patrně unavený, a tak jsem si sedl za volant. Pomalu a jistě jsme se blížili k severozápadu. Projeli jsme několik menších vesnic a blížili se k hlavnímu tahu. Najeli jsme na silnici, po které to bylo necelý půl den od Borowbreaku. Najel jsem do pruhu z vedlejší silnice. Po chvíli jsem, ale v dáli něco spatřil. Auta tam stáli v koloně. Dojel jsem tedy k nim a zastavil. Nevěděl jsem co se děje. Když se, ale kolona posunula, zjistil jsem něco strašného. Ta kolona byla způsobena policisty, kteří tam zastavovali a kontrolovali každé auto. Probudil jsem Marka a Paula. ,,Co to sakra je"? Řekl rozespale Mark. ,,Policajti kontrolují auta, ale třeba to není kvůli nám", řekl Carl. ,,Sakra Carle musíme to otočit a jet jinudy", panikařil Mark. ,,Nejde to Marku, za námi i před námi jsou auta, jsme tu v kleštích", řekl Paul, který si zatím zmapoval situaci. ,,Co budeme dělat"?! Řekl Mark. ,,Já... já nevím", odpověděl Paul. Kolona postupovala pořád dál. Asi za deset minut jsme už byly skoro na řadě. ,,Carle, musíme vyjet ze silnice a ujet jim po poli", řval Mark. ,,To nepůjde je tam hodně špatný terén, to auto to nezvládne", odpověděl Carl. Najednou auto před námi odjelo a my byli na řadě. Popojel jsem kupředu a čekal co se stane. K našemu autu přišel policista, který se tvářil velmi přísně. Stáhl jsem okénko a čekal co se bude dít.
          ,,Dobrý den pane já jsem strážník Schuster, mohl byste mi dát doklady od auta a svůj řidičský průkaz"?! Řekl policista. ,,Jistě, ano to mohu", řekl Carl. Policista se chvíli nedůvěřivě koukal do dokladů. Poté mi vrátil doklady a řekl: ,,Takže pane Ingrame, brzo asi budete mít velký problém." V tu chvíli jsem celý zrudl. Mají nás, co budeme dělat. ,,Vidím totiž, že váš řidičský průkaz za necelý měsíc propadne. Měl byste si ho dát co nejdříve obnovit, protože trvá dlouho než vám bude vystaven nový. Nechtěl bych, aby se po silnicích potulovali řidiči s propadlými papíry", řekl policista. Byl jsem zmatený, a tak jsem ze sebe sotva vytlačil odpověď: ,,Ano strážníku, udělám to." ,,To rád slyším pane Ingrame, jo a ještě tu mám pro vás něco", řekl policista. Opět se mi zatmělo před očima. ,,Měl byste dostat to, co si zasloužíte. V tomto případě si zasloužíte znát vysvětlení, proč tady všechny ty auta zastavujeme. Před dvěma dny utekl z věznice, nedaleko odsud, odsouzený vrah Hurley Reid. Má přezdívku Ždímač a je velmi nebezpečný. Proto zde kontrolujeme provoz a zjišťujeme, jestli náhodou neukradl auto a nechce se dostat pryč. No to by bylo tak všechno, příjemnou cestu pane Ingrame", řekl policista a dal znamení, že můžeme jet. Odjeli jsme a nikdo z nás nechápal co se právě stalo. ,,Chlapy já už myslel, že končíme", řekl Paul. ,,Navíc ten fízl tak divně mluvit", dodal Mark. Já jsem se z toho všeho ještě vzpamatovával.
          Asi za hodinu jsme sjeli z hlavního tahu do jednoho města na oběd. Bylo to město jménem Horn Hills. Když jsme se najedli, tak jsem šel ven dřív, abych nastartoval auto. Hned jak jsem vyšel, tak mě někdo chytil a zatáhl za roh. Potom mě pustil a já spatřil Jamese Whita. ,,Ty zasranej hajzle, cos to na mě minule zkoušel", řekl White a dal mi několik ran obuškem do břicha. ,,Takže teď ti řeknu co uděláš. Já si lehnu do auta do kufru. Ty počkáš až si do auta nasedne Jacket a Heriot. Potom pojedeš na skládku, která je na konci Horn Hills, dám ti mapu, abys to místo našel. Tam budou čekat naši muži, kteří si s nimi už poradí. Jestli se nebudeš řídit tím co jsem ti právě řekl, tak vás všechny chladnokrevně zastřelím. Teď jdeme", řekl White. White mě dovlekl k autu. Poté z kapsy něco vytáhl a připevnil mi to na nohu. ,,Tohle ti dá elektrický šok, jestli budeš neposlušnej. Sám to ovládám, takže se radši řiď tím co jsem ti řekl", dodal White. Poté si vlezl do kufru.
          Seděl jsem v autě a nevěděl co mám dělat. White mně měl pod palcem. Mark a Paul přišli do auta, a tak jsme mohli vyjet. ,,Kudy to jedeš Carle", řekl Mark. ,,Víš potřebuju si ještě pro něco zajet, to bude jen na chvilku, nebojte nezdrží nás to", řekl Carl. ,,No dobře Carle, není problém", řekl Mark. Jeli jsme tedy na skládku a já byl v bezvýchodné situaci. Co mám dělat?

pokračování příště 

Žádné komentáře:

Okomentovat